Rodičům, kteří neplatí výživné svým dětem, končí nárok na státní náhradní výživné. Po dobu dvou let stát poskytoval peníze rodičům, kteří nebyli schopni získat výživné od druhého rodiče. Prvním žadatelům se nyní po 24 měsících vyčerpává jejich nárok na státní podporu, a tak stát začne vymáhat tyto peníze od dlužníků. Stát platí náhradní výživné přibližně 10 tisícům dětí, přičemž průměrná částka činí 1800 korun. Stát platí pouze tolik, kolik bylo vyměřeno soudem, ale ne více než 3000 korun. Jednou z podmínek pro poskytnutí státní pomoci je, že samoživitel nebo samoživitelka musí soudně vymáhat výživné od druhého rodiče. Po vyčerpání 24měsíčního limitu stát převezme vymáhání dluhu.
"Po skončení nároku na výplatu náhradního výživného část původní pohledávky přechází na stát, konkrétně na úřad práce, na základě správního rozhodnutí," vysvětluje mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková. Samotní úředníci se však nezabývají přímo vymáháním peněz, ale to je pověřeno exekutory nebo celní správou.
Další země, jako je Slovensko nebo Francie, kde existuje náhradní výživné, dosahují podle Iva Merhautové, vrchní ředitelky sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek na ministerstvu práce a sociálních věcí, úspěšnosti v řádu desetin až dvanáctin případů. Při projednávání zákona v roce 2020 se počítalo s podobně nízkou úspěšností i v Česku.
Samoživitelé, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s vymáháním alimentů od svých bývalých partnerů, jsou skeptičtí. Andrea, matka dvojčat z Ostravska, je jednou z nich. Otec by měl měsíčně platit celkem 4000 korun za své syny, ale posílá občas jen 600 nebo 150 korun, často dokonce nic. Zejména od ledna, kdy se zvýšila nezabavitelná částka, kterou dlužník musí mít během exekuce, se platby ještě zhoršily.
"U něho by nebylo co zabavit. Nemá stálé bydliště, není usazený. Chvilku bydlel u své matky, ale teď zase není k nalezení. Obecně si myslím, že stát bude mít potíže s vymáháním peněz od takových lidí," popisuje Andrea.
Mluvčí Exekutorské komory, Eva Rajlichová, vysvětluje, jak to funguje s náklady spojenými s vymáháním dluhu. Primárně by měl dlužník platit náklady exekuce, takže stát by neměl utratit žádné peníze. Nicméně existují specifické případy, kdy může stát zastavit exekuci například tehdy, když je zjevné, že dlužník není schopen dluh splatit, nebo je v insolvenci, má mnoho exekucí nebo je evidentně bez majetku, a proto byly ostatní exekuce zastaveny.
Do budoucna ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje prodloužit nárok na státní výživné na čtyři roky. Novelu již schválila vláda a pokud projde i parlamentem, bude mít okamžitou platnost po vydání zákona. Rodinám, jejichž výplata dávky nyní končí, by se automaticky opět začala vyplácet.
"Rada úřadu práce je počkat a neukončovat, abychom viděli, jak rychle proběhne legislativní proces. Navrhujeme, aby rodiny, kterým končí nárok na náhradní výživné v létě, nemusely znovu podávat žádost," říká Iva Merhautová z ministerstva práce a sociálních věcí. Je jich kolem 1500.